Žena na radnici, která se podle svých slov do vysoké politiky nikdy nehrnula (naposledy neúspěšně kandidovala do senátu a letos by zase ráda obsadila místo v poslanecké sněmovně), zároveň naházela do jednoho pytle levicové a pravicové radikály a Romy. To jsou ti, kteří by se podle primátorky shromažďovat neměli. Vyvolávají rozruch a straší takzvané slušné lidi. Slušný člověk není extremista, naznačuje primátorka. Slušný člověk podle primátorky není ani Rom.
(Zajímalo by mě, kdy přijde politik, který zase bude tvrdit, že „neslušný člověk“ je třeba ekolog, učitel, zemědělec, odborář, Vietnamec, Žid, homosexuál, cyklista, volič pravice nebo levice – dosazujte dle libosti – a bude se pokoušet „nepovolovat“ demonstrace pro změnu jim.)
A čím že se tyto skupiny vydělují z řad „slušných lidí“? Extremisté tím, že jsou násilníci a vyvolávají rvačky, Romové pak zase přitahují extremisty, kteří jim do pokojného shromáždění házejí rozbušky. Primátorka se neptá, proč policie nezasáhla proti násilníkům, ona s klidem prohlašuje, že Romové demonstraci nezvládli, protože dopustili, aby na nich extremisté páchali násilí.
Žena na radnici má také úžasný dar: umí dovedně zmizet před novináři, kteří se ji chystali obtěžovat otázkami ohledně pronájmu lukrativního Kamencového jezera jejím partajním kamarádům (to bylo loni, kdy občané Chomutova podepisovali petice za její odstoupení), a objevit se ve chvíli, kdy bylo třeba neprodleně zahájit tvrdý boj s neplatiči (to je letos, kdy u občanů naopak svým „akčním“ postupem proti neplatičům získává body).
V tom humbuku se pak na Kamencové jezero jaksi pozapomnělo, stejně jako se v něm utopil fakt, že primátorka při vymáhání dluhů měří dvojím metrem. Zatímco ženu, která dlužila městu za byt 15 000 korun a po 850 korunách měsíčně dluh splácí, „přepadla“ zaměstnankyně Chomutovské bytové spolu s několika policisty a televizními štáby nečekaně v jejím bytě a svorně ji před televizními diváky vykreslili jako nepřizpůsobivého neplatiče, o stotisícovém dluhu, s nímž je spojován primátorčin bývalý manžel Martin Řápek, nelze oficálně zjistit nic. Primátorka podle svých slov ani neví, zda už byl dluh uhrazen. (více zde)
„Nejsem populistka, nemluvím, ale konám,“ prohlásila o sobě Ivana Řápková minulý týden v Právu. Ono konání (= lidmi tolik oblíbená „akce“) je však podle politologů příznakem extremistů. A pokud jde o populismus, pro jistotu se podívejme, co že to paní starostka podle svých slov neprovozuje: „Populismus je styl politické propagandy obracející se na tzv. obyčejného člověka. Slibuje jednoduchá, rychlá a rázná řešení a tvrdé tresty. Označuje nepřátele. Zaměřuje se na lidské emoce, zejména strach a z něj vyplývající touhu po pořádku a spravedlnosti.“ (Jan Charvát: Současný český extremismus a radikalismus, Praha 2007)
„Spojím celou pravici proti populistům,“ sdělil před měsícem Mirek Topolánek Hospodářským novinám. Zřejmě proto chce ODS nasadit proti Jiřímu Paroubkovi právě chomutovskou primátorku. „Do voleb půjdeme velmi otevření, v jakési široké platformě svobody, platformě boje za těch uplynulých dvacet let. Abychom neztratili pozici v Evropě a vysněné atributy svobody, které tady za dvacet let byly,“ řekl dále Mirek Topolánek v tomtéž rozhovoru.
K tomu bych ráda podotkla, že jedním z hlavních atributů svobody je právo shromažďovat se a že s extremistkou ve sněmovně jsme na nejlepší cestě onu pozici v Evropě zase ztratit.
A vůbec, s touhle partou „slušných lidí“ nechci nic mít.
(Foto primátorky jsem převzala zde.)