Reklama
 
Blog | Kateřina Mahdalová

The only purpose of economics is…

Jak může na tuhle otázku odpovědět zarytý republikán pevně věřící v trh? Na úvod přiznávám, že jsem o Garym Beckerovi, držiteli Nobelovy ceny za ekonomii z roku 1992, věděla jen málo. K doplnění znalostí mě přiměl jiný ekonom, Steven Levitt, mimo jiné zakladatel blogů Freakonomics, který nechal minulý týden tipovat své čtenáře, jak by podle nich Becker odpověděl. Sám byl totiž jeho odpovědí udiven natolik, že si ji pro jistotu u „nobelmana“ ještě ověřil osobně.

„Potvrdil ji a řekl, že stejně by odpověděl před padesáti lety, kdy začínal
studovat ekonomii,“ píše Steven Levitt. Zároveň je přesvědčen, že Gary Becker mluví
pravdu a že není jen politicky korektní, protože si s nějakou
korektností nikdy těžkou hlavu nedělal.

Když jsem se, nemajíc ekonomického vzdělání, na začátku roku prokousávala
přestřelkami českých ekonomů o smyslu ekonomie, nezdálo se mi to nezajímavé.
Chlapci (klání se neúčastnila ani jedna žena) píší docela dobře. (Jen občas byli ve
sporu osobní, až dětinsky.) Zároveň mi ale později přišly velmi pochopitelné
pocity redaktorky The Wall Street Journalu Mary Anastasie O’Gradyové, která
byla unešená z osobního setkání s Garym Beckerem: „Schoulený v měkkém
křesle v salonku hlučné hotelové kavárny působí osmasedmdesátiletý profesor
University of Chicago uvolněně a obdivuhodně skromně – na člověka, který toho
tolik dosáhl … Jsem ohromena, kolikrát jeho odpovědi, pronášené s výrazným
brooklynským přízvukem, obsahovaly slova jako myslím nebo na to
neznám odpověď
…“

Nebudu vás už napínat, odpověď na otázku v titulku podle Garyho Beckera
zní: Pochopit příčiny chudoby a snížit ji.
Na skalního republikána, který je evidentně svěží duchem a při smyslech, je to
vskutku překvapivá odpověď, a ačkoli profesor tvrdí, že je o tom přesvědčený
nějakých padesát let, minimálně svého kolegu Levitta, který si
troufá soutěžit v odhadování jeho myšlenek, zjevně zaskočil.

Ten pak myšlenku rozebírá dál a dochází k závěru, že se profesor nemýlí: Nejchudší země světa by měly těžit z moderních technologií
(např. vakcíny, snazší přístup k informacím atp.). Nedostatek vzdělání,
izolace a špatné vlády zpomalují tento proces, přičemž ale přijetí již známých
a osvědčených vymožeností je pro rozvojové země nejlepší možný scénář. Tyto
úvahy ekonom prokládá tvrzením, že není důvod, proč by víra v trh nemohla
jít ruku v ruce s opravdovou touhou pomoci chudým – jen to zkrátka
nebývá obvyklé.

* * * * *

Stejnému tématu se okrajově věnuje také komentátor Hospodářských novin Tomáš Němeček na svém blogu.

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama